V roce 1882 lanžovský farář Antonín Vepřek píše, v tamní škole je asi 30 dítek z Dubence, a doporučuje stavbu české školy v horním Dubenci. Dubenecký páter tvrdil, že 38 českých dítek navštěvuje německou školu v dolním Dubenci. 27. ledna 1883 sepsána nájemní smlouva, dle níž pan Karel Kirsch pronajímá ústřední matici školské svůj dům v Dubenci čp. 103 pro českou školu. 1. září 1883 začíná nový školní rok, zapsáno 36 dětí. Němci vystupují demonstrativně proti škole, budovu poházeli bahnem a kamením.
Na podzim 1885 dubenečtí němci otevřeli dvoutřídní německou školu v nové budově v horním Dubenci (nynější zdravotní středisko).
30. srpna 1887 kupují usedlost čp. 103 pana Václava Kirsche. Václav a Anna Horáčkovi, manželé pronajímají nadále místnost, zahradu a tělocvičnu ústřední matici školské. V roce 1897 kupuje usedlost čp. 103 pan Gustav Rieger, při prodeji usedlosti je vyňata parcela č. 1436/1, která je určena pro stavbu nové, důstojné budovy školní.
Dne 12. září 1897 slavnost položení základního kamene. Do základního kamene vložen spis Ústřední matice školské s tímto textem" Této škole české, jež založena jest z prostředků obětivosti českého národa snešených přeje hodně zdaru ústřední matice školská v Praze 5. září 1897." Stavbu školy vedl Ing. El. Hellmann, stavitel a civilní geometr z Jaroměře. Obec Dubenecká zastavuje stavbu školy a činí takové obtíže, že stavba mohla býti dokončena teprve v podzimku roku 1899.
31. října 1897 je konána první česká mše s kázáním pro školu zdejší. 17. prosince 1897 je zachvácena požárem usedlost čp. 103 a tím mělo být ukončeno vyučování na české škole v Dubenci. Byla však ihned nastěhována do nově najatých místností u pana Bouzy čp. 54. Po požáru oznamuje správce školy telegraficky, dne 17. prosince 1897 o osmé hodině ráno škola zlomyslně zapálena, spáleniště ještě v plamenech. Delegát neodkladně žádoucí. Podpis Veselý Dubenec. (P. Veselý - správce školy) Náhrada za vyžehnutou školu vyplatila matici pojišťovna Slavia 900 zlatých. Soudní komise, která se dostavila a místo požáru nevyřešila nic. Rozpočet stavby školy 7 866 zlatých 12 krejcarů.
29. září slavnostním způsobem vysvěcena školní budova. Páter A. Jareš, farář dubenecký po obřadech promlouvá k české mládeži a jejím rodičům. Zástupce Ústřední matice školské v Praze pan ředitel Libický promlouvá vlasteneckou řečí. Kromě účasti dětí a rodičů z Dubence byli na této slavnosti zastoupeni: Střední matice školská v Jaroměři dámský a pánský obor, Ústřední matice školská ve Dvoře Králové nad Labem, Národní jednota severočeská v Žirči, město Hořice v Podkrkonoší, Ústřední matice školská v Lanžově, pěvecký spolek "Jaromír" z Jaroměře, Sokol Dvůr Králové nad Labem, Sokol Hořice v Podkrkonoší, Sokol Vlkov, Sokol Dubenec, Národní jednota severočeská v Dubenci, Sbor dobrovolných hasičů Rtyně, Sbor dobrovolných hasičů Velký Vřešťov.
Září 1919 byla škola na základě výnosu Zemské školní rady v Praze ze dne 3. června 1919 na Českou zemskou školu národní.
Národní školská rada výnosem z 10. srpna 1920 určuje, aby byla škola zdejší od počátku školního roku 1920-1921 organizována jako dvoutřídní.
Ve školním roce 1922-1923 zbylá jedna třída německé školy v horním Dubenci byla pro nedostatek žactva ve škole v dolním Dubenci zrušena. Konec školy, která byla zřízena za účelem germanizace obce. 8. července 1923 se konala oslava 40-ti letého trvání zdejší školy. Slavnost začala průvodem v jehož čele jel alegorický vůz "Hold Ústřední matice školské", odehrála se na zahradě domu č. p. 103 pana Gustava Riegra. Byla uvedena pohádková hra od Julie Tauferové "Princezna včelka".
Školním rokem 1927-1928 zřizuje ministerstvo školství výnosem 12. července 1927 v Dubenci Měšťanskou školu s vyučovacím jazykem československým. Školní budova má dvě učebny, ale je zapotřebí šest učeben. Jednu místnost postoupí četnická stanice (nyní zdravotní středisko), jednu místnost pronajal pan Josef Lánský čp. 54, dvě místnosti se šatnou paní Marie Radová čp. 104 (Němka - majitelka mlýna).
Ve školním roce 1928 - 1929 je nově upravena místnost u pana Horáka čp. 60/a (náhrada za třídu na četnické stanici). 28. října 1928 se koná slavnostní akademie k 10. výročí samostatnosti československého státu. 19. února 1929 je vyučování následkem krutých mrazů a vánic přerušeno ( cesty zaváty do výše 2 metrů). 23. června 1929 po dvouletém debutu Měšťanské školy vyšli první absoloventi.
Školní rok 1929 - 1930: škola je umístěna v deseti místnostech v šesti různých budovách v okruhu 3 kilometrů (u pana K. Kirsche čp. 113, u pana Lánského čp. 54, u pana Horáka čp. 60 a u paní Radové čp. 104, ve škole Ústřední matice školské čp. 239, u pana Dyntara čp. 209). Docházku přespolních dětí umožnil projíždějící autobus na trati Dvůr Králové nad Labem - Hoříněves.
V červnu 1931 vypsáno zadaní na stavbu nové české školy v Dubenci. 13. července 1931 končila podací lhůta. Oferovalo 18 podnikatelů (částka od 1 593 323,- Kč do 2 216 869,- Kč). Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu panu Ing. Robertu Čeřovskému (1 593 323,-Kč) stavitel ze Smiřic. 24. září 1931 pan Ing. Čeřovský umírá. Vdova po něm se dohodla s firmou "Krušina a Pešek" a 7. října byla stavba této firmě předána. Koncem října byly zahájeny výkopové práce a do zimy byly hotovy základy. Pracovalo zde 60 až 80 lidí v týdenních intervalech. 24. dubna 1932 je položen při veliké slavnosti základní kámen. Do základního kamenu uložen pergamen s tímto textem: "Ve čtrnáctém roce republiky postavena byla tato škola nákladem státu pro vyšší vzdělání občanstva. Milá školo, buď zdrojem všeho krásného a užitečného, zušlechťuj duši a pěstuj rozum. Jsi pomníkem lásky k dítěti, úcty ke vzdělání a branou života mládeže, která nikdy nemá zapomenouti, že se Republika zrodila z práce a obětí československého národa."
31. srpna 1932 byla budova v hrubé stavbě pod střechou.
1. září 1933 stavba dokončena a 2. a 3. září 1933 se koná slavnost k otevření nové školní budovy. Ředitelem školy je pan Václav Boubelík ruský legionář. 3. prosince 1935 je provedena kolaudace budovy, kterou provedl vrchní odborný rada ministerstva veřejných prací Ing. Jan Štajdl. Konečný účet - 1 840 000,- Kč.
19. září byla tryzna za T. G. Masaryka, průvod od školy k lípě svobody u hospody pana Flígla.
6. října 1938 se ve škole vyučovalo naposled. V 10 hodin je dán rozkaz k evekuaci školy. 7. října 1938 loučí se učitelé s dětmi, školní nábytek, zařízení a pomůcky jsou ukryty v budově školy ve Velichovkách. Státní Měšťanská škola je přemístěna do Bílých Poličan a Lanžova (110 dětí zůstalo v obcích, které nebyly okupovány). Pokus o vyučování českých dětí z Dubence se nezdařil, neboť nebylo dovoleno dětem přecházet přes hranice (ze Sudet do Čech - Lanžov, Bílé Poličany). V okupovaném Dubenci zůstalo 71 českých dětí. 21. a 22. února 1939 byl nábytek a pomůcky z Měšťanské školy uložený ve Velichovkách rolníky převezen do Lanžova a tam uložen v chudobinci, ve škole a v hospodářských budovách hostince pana Antonína Chládka. Poté, co nebylo umožněno českým dětem navštěvovat Měšťanskou školu v Lanžově, jsou otevřeny dvě třídy české školy v Dubenci (dětí dochází 65).
Na začátku školního roku 1940 - 1941 je vyučování v české škole definitivně ukončeno a české děti musí navštěvovat školu německou. Budova české školy začala sloužit jako tábor NSDAP pro uprchlíky z Volyňska, Besarabie, Rumunska a Maďarska, vystřídalo se v ní 3 000 - 4 000 osob. 18 měsíců zde byl výcvikový tábor Hitlerovy mládeže.
4. června 1945 zápis žactva do české školy. Zatím otevřeny dvě třídy, obecná a měšťanská. Obecná škola umístěna ve státní školní budově, třída měšťanská v budově bývalé německé školy čp. 210 (obecná třída, měšťanská - 17 dětí) vyučování začalo v úterý 5. července 1945. Měšťanská škola opravena panem Františkem Krušinou z Bílé Třemešné (jeden ze stavitelů školy), celkový náklad na opravu školy 138 000,- Kč. 9. září 1945 se koná slavnost znovuotevření školy.
26. března 1948 bylo ustanovení školního újezdu zemskou školní radou. Zdejší újezd zahrnoval: Dubenec, Doubravice, Velehrádek. Hřibojedy, Hustiřany, Hvězdu, Lanžov, Libotov, Litič, Nouzov, Lužany, Sedlec, Vilantice, Chotěborky. 21. dubna 1948 schválení zákona o základní úpravě jednotného školství. Obecné škole se dostalo názvu "Národní škola". 24. srpna 1948 zemská školní rada v Praze povolila oddělení správy obecné školy od správy školy měšťanské. Zatimním ředitelem byl jmenován Ladislav Voltr z Bílé Třemešné.
16. srpna 1949 Krajský národní výbor v Hradci Králové schválil, aby škola měla ve školním roce 1949/1950 tři třídy, v nichž bylo celkem 85 žáků. 6. října 1949 KNV propůjčilo zdejší škole čestný název Škola Dukelských bojovníků. 15. října 1949 osamostatnění přespolního žactva (4 x týdně káva, čaj nebo mléko a rohlíky.
4. června 1945 zápis žactva do české školy. Zatím otevřeny dvě třídy, obecná a měšťanská. Obecná škola umístěna ve státní školní budově, třída měšťanská v budově bývalé německé školy čp. 210 (obecná třída, měšťanská - 17 dětí) vyučování začalo v úterý 5. července 1945. Měšťanská škola opravena panem Františkem Krušinou z Bílé Třemešné (jeden ze stavitelů školy), celkový náklad na opravu školy 138 000,- Kč. 9. září 1945 se koná slavnost znovuotevření školy.
26. března 1948 bylo ustanovení školního újezdu zemskou školní radou. Zdejší újezd zahrnoval: Dubenec, Doubravice, Velehrádek. Hřibojedy, Hustiřany, Hvězdu, Lanžov, Libotov, Litič, Nouzov, Lužany, Sedlec, Vilantice, Chotěborky. 21. dubna 1948 schválení zákona o základní úpravě jednotného školství. Obecné škole se dostalo názvu "Národní škola". 24. srpna 1948 zemská školní rada v Praze povolila oddělení správy obecné školy od správy školy měšťanské. Zatimním ředitelem byl jmenován Ladislav Voltr z Bílé Třemešné.
16. srpna 1949 Krajský národní výbor v Hradci Králové schválil, aby škola měla ve školním roce 1949/1950 tři třídy, v nichž bylo celkem 85 žáků. 6. října 1949 KNV propůjčilo zdejší škole čestný název Škola Dukelských bojovníků. 15. října 1949 osamostatnění přespolního žactva (4 x týdně káva, čaj nebo mléko a rohlíky.
26. března 1955 učitelka Františka Portíková obdržela vyznamenání "vzorný učitel".
Září 1957 počet žáků na škole je 240.
V roce 1960 byl na základě rozhodnutí ONV v Trutnově ponechán škole čestný titul "Škola Dukelských bojovníků".
31. července 1961 odchází do důchodu ředitel školy Antonín Portík .
1. září 1961 do funkce ředitelky jmenována Matylda Fiedlerová.
Na podzim 1963 byla opravena střecha školy.
31. srpna 1963 z funkce ředitelky odvolána Matylda Fiedlerová a do funkce ředitele školy od 1. září 1963 jmenován Karel Kopecký, který byl 1. září 1970 odvolán a na jeho místo nastupuje Ladislav Voltr.
1. září 1971 ve funkci ředitele nahrazuje Ladislava Voltra (z důvodu nemoci) Jan Pavel, který byl ve funkci do 31. 7 . 1973.
Od 1. srpna 1973 novým ředitelem školy Miroslav Smolík.
30. dubna 1973 zahájeny práce na rekonstrukci elektroinstalace, současně zahájena úprava a přestavba školní kuchyně a jídelny a částečně rekonstrukce vodovodu.
15. července 1978 zahájena oprava střechy, okapových žlabů a svodů. Dokončení všech prací 13. dubna 1974.
V září 1977 zahájeny práce na zřízení kabinetů v půdním prostoru. Ukončení 3. června 1978.
30. července 1978 zahájena výstavba památníku před budovou školy. 8. května 1980 dokončen památník obětem druhé světové války. Na památník umístěno protitankové dělo.
22. května 1983 oslava 50. výročí otevření školy.
Na podzim 1984 z funkce ředitele odvolán Miroslav Smolík, vedením školy pověřena Daniela Tkáčová.
1. září 1985 ředitelem školy jmenován Milan Frýba.
1. září 1990 výběrovým řízením se stal ředitelem školy Milan Kněžour.
30 . srpna 1991 bylo odstraněno dělo z památníku obětem druhé světové války.
Z prostředků školského úřadu zakoupeno video a barevný televizor.
Školní rok 1996 - 1997 přístavba odborné učebny v rámci akce "tři miliardy" je rozhodnuto o vybudování počítačové učebny a napojení na jednotnou síť BBS. Byla zřízena šatna se sprchou pro učitele, knihovna pro žáky, omítnut roh budovy k silnici.
V srpnu 1999 ředitel Milan Kněžour odchází do důchodu. V září 1999 výběrovým řízením se ředitelem školy stal Aleš Malý.
Sepsal: kronikář obce Karel Volšička
